Swingers akcí se s manželem účastníme dva roky a za tu dobu se pro nás návštěvy klubu staly úžasnou formou relaxace ...
Swingers akcí se s manželem účastníme a za tu dobu se pro nás návštěvy klubu staly úžasnou formou relaxace, na kterou se vždy dlouho dopředu těšíme. Proto bychom se teď rádi tímto článkem s ostatními podělili o své zážitky, pocity a názory, a možná i vyvrátili některé mýty, které občas v souvislosti se swingers z okolí slýcháváme.
Manžela jsem poznala v rámci své práce, a přestože jsme oba chtěli být nejdřív opatrní a nikam se moc nehnat, tak to mezi námi naplno „vybuchlo“ velice rychle, a to nejen duševně, ale i fyzicky. Během několika týdnů jsme své do té doby celkem průměrné životy začali proměňovat v gejzíry nápadů, a protože oba umíme rozlišovat mezi láskou mezi partnery a hezkým sexem se zajímavými lidmi, začali jsme se – jako spousta jiných párů – brzy zajímat i o téma swingers.
Přestože to byl můj nápad, měla jsem obavy, zda sex s jinými páry nenaruší náš vztah, jisté pouto intimity, zda nebude manžel uchvácen jinou natolik, že se do ní třeba zamiluje apod. Manžel se zase bál, že se pohádáme, pokud se bude protějšek z druhé dvojice líbit jen jednomu z nás. Přitom nás tato představa oba velice vzrušovala, já jsem třeba snila o tom, že budu s partnerem, který se současně přede mnou věnuje i jiné atraktivní ženě, už coby sotva dospělá slečna.
Na doporučení známých jsme si vybrali klub Paradiso, protože jak se lze dočíst i na různých srovnávacích webech, je to klub velice akční, s velmi slušnou návštěvností a to i cizinců, navíc opravdu profesionálně vedený. Nejsme z Prahy, máme to daleko, takže jsme nechtěli být první návštěvou swingers akce zklamaní.
Takže jsme poprvé zavítali do klubu a musím říct, že ač jsem měla načteno na toto téma snad všechno, co šlo objevit, byla pro mě první návštěva šokem. Ano, stanovili jsme si pravidla (napoprvé bez výměny, pokud partnera lehce štípneme, znamená to, že se nám druhá dvojice nelíbí a jdeme jinam apod.), ale přesto pro mě byl zážitek, kdy mého manžela, poté, co se nejprve věnoval mně, začaly evidentně více zajímat jiné ženy, z níž jedné se po sotva půlminutových hrátkách vystříkal do rukou, příliš silný. Pohádali jsme se a předčasně odešli. Kromě mé žárlivosti bylo důvodem i to, že zatímco já jsem tehdy měla „pár kilo navíc“, ona druhá žena byla štíhlá a vzhledově přesně taková, o jakých vím, že jsou manželův typ.
Brzy jsme si ale vše ujasnili a druhá návštěva už byla o něčem zcela jiném. Poznali jsme zajímavý pár o pár let mladší, dlouho jsme si povídali v malé místnůstce, a pak „šli na to“. Byla to nádherná spontánní akce, během které se k nám připojil ještě jeden pár, a zažít pak vyvrcholení několika lidí včetně nás během snad čtvrt hodiny, to převyšovalo i můj dávný senJ
Potom jsme šli ještě možná dvakrát, třikrát, než jsme se rozhodli „posunout metu“ a vyzkoušet si s nějakým sympatickým párem klasickou výměnu. Zase to bylo spojeno nejdřív se strachem (co když použije špatně druhý muž ochranu, co když bude toto už nad rámec našich limitů atd.), ale byl to vzrušující zážitek. Sex s výměnou partnerů má v sobě něco pradávného, snad odlesk života našich předkřesťanských předků, kteří tisíce let podobně slavili některé svátky, snad modlitba k božstvu skutečné rozkoše – ne pseudorozkoše, ze které je vám druhý den akorát špatně. Byla to extáze – děláte něco oficiálně „nepovoleného“, ale přitom to děláte se svým partnerem, kterému nic netajíte, nelžete…takže „povoleným“ způsobem.
Od té doby chodíme tak jednou za pět, šest týdnů, a i když jsme zkusili i ještě jeden klub blíže našemu domovu, zůstali jsme věrní Paradisu, kde jsme opravdu spokojeni. Některé návštěvy jsou akčnější, jiné méně, v závislosti na tom, jak si sedneme s různými lidmi, jak se v prostorách klubu „dokážeme potkat“. Někdy si dopřejeme třeba i dvě, tři výměny, jindy se milujeme jen spolu a s jinými páry se pouze mazlíme. Spřátelili jsme se v rámci klubu s řadou dvojic, se kterými tak často řešíme kromě společného užívání si třeba i naprosto „praktická“ témata – třeba stavbu domu nebo běháníJ
Někteří lidé, kterým jsme se se svou zálibou svěřili, by swingers sami rádi vyzkoušeli, ale buďto se z toho či onoho důvodu bojí, nebo si z nějaké příčiny nevěří. Těm bych na závěr napsala pár – možná užitečných - rad, našich zkušeností. Snad pomůžouJ
- - Jděte na swingers jen tehdy, pokud se OBA skutečně těšíte. „Přemluvený“ partner často jen sedí u baru nebo „mimo akci“, zatímco jeho protějšek má ztíženou pozici – řadu dvojic např. single muž vyloženě odpuzuje, a to často i ženy. Přemluvená žena nebo zaplacená společnice (kromě toho, že se ničeho neúčastní) se často tváří otráveně, nezúčastněně, což může kazit zážitek i jiným dvojicím.
- - Jak už tu zaznělo: stanovte si pravidla. Pokud je oba dobrovolně během návštěvy nezměníte, dodržte je.
- - Swingers není v žádném případě sraz nějakých erotomanů a nymfomanek, kteří se na vás okamžitě vrhnou, jakmile za vámi zapadnou dveře. Ano, o frigidní muže ani ženy se nejedná – jinak by asi zůstali domaJ Podle našich zkušeností jde o úplně normální lidi, takový průřez populací, zajímavé snad „pouze“ tím, že mají rádi sex. Nikdy jsme nebyli nikým do ničeho, co jsme nechtěli, nucení, vždy stačilo ty, co nás neoslovili, jednou, krátce a slušně odmítnout.
- - Dejte se raději „do pucu“. Na swingers (aspoň tedy do Paradisa) chodí lidé všeho možného věku, společenského statutu i atraktivity, a i dejme tomu vyloženě neatraktivní lidé si najdou odpovídající protějšky (návštěvnost klubu je opravdu dobrá). Jde ale o to, že čistý, upravený, kultivovaný, slušný a pokud možno sportovně vyhlížející muž a štíhlá, opečovávaná a příjemná žena mají nesrovnatelně větší šanci, že si v klubu opravdu hezky užijí.
- - Žárlivost, pokud to jen trochu jde, nechejte doma. Sex je koníček, zábava, pro někoho možná i sport, a vyspělejší dvojice brzy pochopí, že skutečná partnerská intimita je někde úplně jinde, než v tom, jestli se – před manželovýma očima – věnuju i jinému muži. Za nás s mužem můžu říct, že nás swingers sex stmelil i citově - jako každý jiný koníček, kterému se může daná dvojice společně nadšeně věnovat – a to je pro vztah určitě hodněJ
- - Swingers není nevěra - a existují dvojice (a není jich málo), kde právě swingers choutky jednoho nebo obou na fyzickou nevěru dokázal „vyřešit“J
- - Nebojte se swingers skutečně „otevřít“. „Posouvání limitů“ s každou další návštěvou, krůček po krůčku, je opravdu pro oba vzrušující.
- - I v klubu komunikujte. Většina akcí je lepších, pokud se předtím nějak (ve společenské místnosti, na chodbě, i v pokoji) s druhými trochu seznámíte, spřátelíte. To vám někdy i pomůže „odfiltrovat“ některé lidi, kteří by vám později mohli „lidsky“ nesednout a zbytečně kazili zážitek z klubu.
- - - A ještě jednou k žárlivosti. Kromě nejzkušenějších swingerůJ asi potká v té či oné míře někdy každou dvojici. My ženy, i když snad vypadáme dobře, si vždy na sobě umíme najít nějaký nedostatek, který když neuvidíme u ženy, která se líbí v klubu našemu muži, můžeme žárlit. A muži jsou zase někdy citliví na „poměřování“ – výdrže, velikosti přirození, celkového vzhledu, někdy i vlasů apod. Tyto situace potenciálně můžou vést k žárlivosti, tak i tady bych asi zdůraznila: dbejme o sebe, ať máme důvod si věřit, když se „jdeme ukázat“J
Swingers je úžasná věc, na které jsme zatím nenašli snad jedinou chybičkuJ Přejeme Petře a Michaelovi další stovky spokojených párů, a pokud by na nás měli návštěvníci nějaké další dotazy, tak jak říká známá reklama: „vy ostatní piště … odpovíme příštěJ“
Paní SwingersováJ
